Co nás trápí a trápit nepřestane !

a)

    V těsné blízkosti včelařské farmy ve Veletově je připravována těžba štěrkopísku. Vzhledem k tomuto, pro včely, zásadnímu zásahu do krajiny, jsme nuceni  přestěhovat  několik stanovišť včelstev.  Nebude možné chovat včelí královny ve Veletově a budeme nucení snížit počet chovaných včelstev. Těžba nám způsobí i řadu komplikací v samotném chodu farmy.
     Je nám velice líto necitlivého rozhodnutí ve vztahu k životním podmínkám lidí žijících v Konárovicích /na Labuti/  i ve Veletově.

Je na zváženou, jaká je v naší republice demokracie, zda má cenu budovat rodinnou tradici - 80.let a zasvětit život  práci pro přírodu, a to chov včel bezpochyby je a pak během okamžiku je všechno snažení  odsouzeno k nezdaru.

    Bojujeme alespoň za zmírnění dopadu těžby na náš každodenní život formou připomínek, ale proti moci peněz a „vyšších“ zájmů máme jen malou šanci uspět. Zářným příkladem je nárůst hluku, který už nyní u silnice II. třídy 322 překračuje limity. Dočetla jsem se (Kolínský deník ze 4.2.2010), že vláda jedná o zvýšení hlukových limitů a tak se vlastně nic neděje! A to není jen hluk, ale i prach, smog, snížení hladiny spodních vod atd.

Těžba bude trvat pravděpodobně 20 let, denně vyjede 154 nákladních aut z pískovny, do noci budou rachotit těžební stroje a drtičky a obrovité jezero bude mít přes 70 ha. To má problém přelétnout všechen hmyz a ne jen včela.
                       Zamyslete se sami, co jste pro přírodu dobrého udělali a co jste si od ní vzali. Je to v rovnováze?

b) 

    V Nasavrkách se 19. – 20. února 2010 uskutečnilo jednání Cechu profesionálních včelařů. Celým jednáním cechu se nesl i problém včelí pastvy.Zemědělská výroba je v krizi a nabídka nektarodárných rostlin je vedle řepky velice malá.  Jedním z nejzávaznějších zásahů do včelí pastvy je hromadné kácení akátů v Polabské nížině a na Moravě. Včely na nich sbírají nektar, který přetvářejí v jedinečný akátový med, který je pro své specifické účinky nenahraditelný pro alergiky, nejmenší děti, lidi s rakovinou a nemocemi trávicího ústrojí.  V Maďarsku se akát  šlechtí na zvýšení nektarodárnosti, na Slovensku jsou vysazovány celé akátnice. Vědí proč! My, jako ostatně všechno, akátový med můžeme dovést třeba z Argentiny, ale  takový med nám zdraví nepřinese. Obsahuje alergeny z pylu tamních rostlin a tak  může víc uškodit než prospět.  Strom akát  u nás  roste od 17. století a vlivem změny podnebí má tu nyní ideální podmínky, na rozdíl od borovicových lesů, které schnou a při větru  se lámou jak sirky, ..... ale to už je jiný problém.

    Dočetla jsem se ve Včelařově čítance od pana Wohnouta z roku 1909 o nutnosti výsadby nektarodárných dřevin – akátů , kořeny zpevňují svahy a listy se mohou použít ke krmení zvířat. To jsem nevěděla! Není to jen nepůvodní plevelný strom.

    Dnes doporučení našich předků sázet stromy, a nejen akáty,  platí dvojnásob, ale koho to zajímá !